18) Vzájemné působení látky a pole
Elektrický proud v látkách - stručný přehled
LÁTKA EL. PROUD ZPŮSOBEN PLATNÉ ZÁKONY
DŮLEŽITÉ POJMY
POUŽITÍ
POZNÁMKA
PEVNÁ
IZOLANT
- elektrické dipóly, polarizace dielektrika zeslabuje elektrické pole
PEVNÁ
POLOVODIČ
elektrony
dírami
vlastní a nevlastní (příměsová) vodivost, příměsové polovodiče typu P a N,
přechod PN v elektrickém obvodu, VA charakteristika diody, tranzistorový jev
diody (usměrňovače)
tranzistory (zesilovače, spínače)
integrované obvody a další
PEVNÁ
VODIČ (KOV)
elektrony Ohmův zákon pro část obvodu, elektrický odpor, Ohmůvkon pro uzavřený
obvod, Kirchhoffovy zákony a jejich využití
sestavování klasických elektrických obvodů
KAPALINA ionty
(kationty, anionty)
elektrolytická disociace, elektrolyt, katoda, anoda, Faradayovy zákony
elektrolýzy, kapacita akumulátoru
galvanické čnky
akumulátory
PLYN elektrony
ionty
ionizace plynů, ionizátor, samostatný a nesamostatný výboj, VA charakteristika
výboje, ionizační energie, obloukový výboj, jiskrový výboj, koróna, doutnavý
výboj, katodové záření
svařování, osvětlovací přístroje, veřejné
osvětlení, horské slunce, doutnavka,
reklamní trubice, elektronový paprsek
Vliv vodiče a nevodiče na elektrické pole
A) VODIČ V ELEKTRICKÉM POLI
vodič
látka dobře vedouel. proud
obsahuje volné částice s nábojem (elektrony)
vložení vodiče do elektrického pole:
dojde k zelektrování vodiče - tento jev se nazývá
ELEKTROSTATICKÁ INDUKCE
(jev, při kterém se protilehlé části povrchu vodiče vloženého do elektrického pole zelektrují náboji stejné velikosti ale
opačného znaménka)
- probíhá tak dlouho, dokud intenzita el. pole uvnitř vodiče není nulová
- takto indukované náboje ve vodiči můžeme potom od sebe oddělit rozdělením vodiče na dvě části
Využi elektrostatické indukce: elektrostatické stínění (Faradayova klec) - sklady s výbušninami
B) IZOLANT V ELEKTRICKÉM POLI
izolant (dielektrikum, nevodič)
neobsahují volné částice s nábojem (elektrony)
ty jsou pevně vázány ke svým atomům a molekulám
vložení izolantu do elektrického pole:
nastane jev, který se nazývá
POLARIZACE DIELEKTRIKA
(atomy a molekuly dielektrika se stávají elektrickými dipóly)
E = E
1
- E
2
E
1
/E = ε
r
(relativní permitivita)
číslo udávající, kolikrát je intenzita původního pole větší než intenzita pole výsledného
shrnu:
protože E < E
1
izolant účinky elektrického pole zeslabuje
Vliv látek na magnetické pole
Magnetické pole - základní poznatky
Základní pokusy s magnety
Kolem trvalého (permanentního) magnetu existuje magnetické pole, které silově působí na ocelové
předměty (přitahuje je).
Permanentní magnet se skládá se dvou pólů (severního N - North, jižního S - South), přičemž souhlasné
póly se odpuzují a nesouhlasné přitahují.
Magnetka = otáčivý, tyčový magnet upevněný ve středu
Osa magnetky, která je umístěna v různých místech pilinového obrazce, má vždy směr tečny k dané čáře.
1.
Magnetická indukččára = prostorová orientovaná křivka, jejíž tečna v daném bodě má směr osy velmi malé magnetky, umístěné v tomto bodě
Základní vlastnosti:
Slouží k prostorovému znázornění magnetického pole.1.
Jedná se vždy o uzavřené křivky, které se nikdy neprotínají. (srovnej s elektrickými siločárami)2.
Orientace je určena dohodou. (Vně magnetu od severního pólu k jižnímu, uvnitř magnetu od jižního pólu k severnímu.)3.
želez piliny znázorňují magnetické pole trvalého magnetu
Vodič s proudem - pokusy
Magnetka umístěná v blízkosti vodiče se vychýlí, jakmile vodičem začne procházet proud. (pohybující se částice s nábojem bu ve svém okolí magnetické pole)
V okolí cívky s proudem se magnetka chová obdobně jako v okolí trvaho magnetu.
Magnetické indukční čáry přímého vodiče s proudem mají tvar soustředných kružnic rozlených v rovině kolmé k vodiči a se středem v místě průchodu vodiče
rovinou.
2.
V tomto případě je orientace mag. induk. čar určena tzv.
AMPÉROVÝM PRAVIDLEM PRAVÉ RUKY
Naznačíme uchopení vodiče do pravé ruky tak, aby palec ukazoval dohodnutý směr proudu ve vodiči, zahnuté prsty pak ukazují orientaci magnetic. indukčních čar.
Magnetická síla
Pokus : mezily magnetu umístíme vodič, který připojíme ke zdroji napětí.
Podle směru proudu a orientace magnetických indukčních čar se vodič vychýlí vlevo nebo vpravo.
změna směru proudu - změna výchylky v opačnou
na vodič s proudem působí magnetická síla - F
m
síla je vektor - má sr (orientaci)
v tomto případě je směr určen
FLEMINGOVÝM PRAVIDLEM LEVÉ RUKY
Položíme-li otevřenou levou ruku k přímému vodiči tak, aby prsty ukazovaly směr proudu a indukční čáry vstupovaly do dlaně, ukazuje odtažený palec
směr síly, kterou působí magnetické pole na vodič s proudem.
Magnetická indukce
Víme : mag. pole trvalého magnetu působí na vodič s proudem silou F
m
l ....... aktivní délka vodiče
I ....... proud procházející vodičem
α ....... úhel, který svírá vodič s indukčními čarami
F
m
je přímo uměrná I
F
m
je přímo úměrná l
α = 0°C potom F
m
= 0
α = 90°C potom F
m
= max
F
m
= k . I . l . sinα k = B
F
m
= B . I . l . sin α
B ... MAGNETICKÁ INDUKCE
vektorová fyzikální veličina
charakterizující magnetické pole
Vlastnosti magnetické indukce :
je to vektorová fyzikální veličina (směr je určen tečnou k dané indukční čáře)
charakterizuje silové působení magnetického pole na vodič s proudem
pro dané homogenní pole je konstantní
jednotkou je Tesla značka T ( T = N.A
-1
.m
-1
)
homogenní mag. pole má magnetickou indukci 1 T, působí-li na přímý vodič s aktiv délkou 1 m kolmý k indukčním čarám a protékaným stálým
proudem 1 A silou 1 N
magnetické pole Země v našich zeměpisných šířkách B = 10
-5
T
Silové působení magnetického pole na vodič s proudem
Víme :
- v okolí vodiče s proudem se vytváří magnetické pole
- magnetické pole působí na vodič s proudem silou
dva přímé rovnoběžné vodiče s proudem umístěné blízko sebe musí na sebe působit silou
mohou nastat 2 případy
A B
vodiči procházejí proudy stejného směru vodiči procházejí proudy různého směru
vodič 1 vytváří kolem sebe magnetické pole, kterým působí na vodič 2
orientace indukčních čar ja dána Ampérovým pravidlem pravé ruky
směr síly, kterou bude působit magnetické pole 1. vodiče na 2. vodič, je dán Flemingovým pravidlem levé ruky
vodiče se navzájem přitahu vodiče se navzájem odpuzují
vodič 2 také vytváří kolem sebe magnetické pole a obdobným způsobem působí na vodič 1
silové působení je vzájem
Určení velikosti působící síly :
l ..... délka vodiče
F ..... síla, kterou na sebe navzájem působí vodiče s proudem
d ..... vzájemná vzdálenost vodičů
I
1
, I
2
..... velikost proudů procházející vodiči
F je přímo úměrná I
1
, I
2
, l
F je nepřímo úměrná d
µ ... permeabilita prostředí
(charakterizuje prostředí, v němž elektrický proud vytváří magnetické pole)
pro vakuum (vzduch): µ
0
= 4.π. 10
-7
N.A
-2
platí : µ = µ
0
. µ
r
kde µ
r
je relativní permeabilita
(udává, kolikrát je magnetická indukce magnet. pole v dané látce větší (nebo menší) než magnetická indukce B
0
magnetického pole stejného proudu ve
vakuu - B = µ
r
. B
0
)
DEFINICE AMPÉRU (základní jednotky soustavy SI)
Ampér je stálý proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného průřezu umístěnými
ve vakuu ve vzdálenosti 1 m od sebe
vyvolá mezi vodiči sílu o velikosti 2.10
-7
N na 1 m délky vodiče.
Užití magnetických materiálů v praxi
Magnetické vlastnosti látek
Magnetické momenty atomů a molekul
- pohyb elektronů po uzavřených drahách kolem jádra - vznik proudové smyčky - existence tz. ORBITÁLNÍHO MAGNETICKÉHO MOMENTU
- každý elektron tzv. VLASTNÍ (SPINOVÝ) MAGNETICKÝ MOMENT (způsoben rotací elektronu kolem vlastní osy)
Potom
VÝSLEDNÝ MAGNETICKÝ MOMENT je dán vektorovým součtem orbitálních a spinových magnetických momentů elektronů v atomu
Shrnutí : Každý atom můžeme považovat za malý elementární magnet
Magnetické pole uvnitř solenoidu
Úvaha
dlouhý solenoid s proudem .......... B
0
= velikost magnetické indukce uvni solenoidu
vloženítky dovnitř solenoidu .......... výsledná indukce B ; B <> B
0
Vysvětlení :
látka uvni solenoidu se zmagnetovala (vytvořila si vlastní magnetické pole s indukcí B´)
Závěr : Výsledná indukce uvni látky v cívce
B = B
0
+ B´
poměr B/B
0
= µ
r
... relativní permeabilita
Rozdělení magnetických látek
DIAMAGNETICKÉ PARAMAGNETICKÉ FEROMAGNETICKÉ
µ
r
< 1 µ
r
> 1 µ
r
>> 1
slabě zeslabují původní magnetické pole slabě zesilují původní magnetické pole výrazně zesilují původní magnetické pole
inertní plyny, zlato, měď, rtuť sodík, draslík, hliník železo, kobalt, nikl
NEFEROMAGNETICKÉ LÁTKY
výsledný magnetický moment atomů je
nulový
výsledný magnetický moment atomů je
zný od nuly
výsledný magnetický moment atomů je
růz od nuly
diamagnetické atomy paramagnetické atomy
náhodná orientace jednotlivých atomů existence mikroskopických oblastí, které jsou
zmagnetovány i bez přítomnosti vnějšího
magnetického pole
WEISSOVY MAGNETICKÉ DOMÉNY
Poznámka: Pro každou feromagnetickou látku existuje tzv. CURIEOVA TEPLOTA t
C
- dosáhne-li ferom. látka této teploty, ztrácí feromagnetické
vlastnosti a stává se látkou paramagnetickou (např. t
C
(Fe) = 770°C )
Magnetizace látky
domény orientovány nahodile - vložení látky do vnějšího magnetického pole - souhlasná orientace domén - látka magneticky nasycena
Magnetické materiály v technické praxi
Elektromagnet = cívka navinutá na feromagnetickém jádře
princip činnosti :
cívkou nepochází proud - jádro je nemagnetické (nepřitahuje drobné ocelové předměty)1.
cívkou prochází proud - magnetování jádra (jádro se stane magnetem - přitahuje drobné ocelové předměty)2.
přerušení proudu v cívce - magnetické pole jádra zani3.
pozor : jádro zůstává ale částečně zmagnetováno (jeho magnetické pole má remarentní (zbytkovou) magnetickou indukci B
r
Rozdělení magnetických materiálů podle velikosti B
r
:
Látky magneticky tvrdé (velká hodnota B
r
)
- po přerušení proudu v cívce zůstává jádro v cívce permanentním magnetem
1.
- tyto materiály se využívají pro výrobu permanentních magnetů
Látky magneticky měk(malá hodnota B
r
)
- po přerušení proudu v cívce magnetické pole cívky téměř zani
- tyto materiály se využívají pro výrobu jader do cívek
2.
Praktické využití elektromagnetů
ELEKTROMAGNETICKÉ RE1.
ELEKTRICKÝ ZVONEK2.
ELEKTROMAGNETICKÝ REPRODUKTOR3.
ELEKTROMAGNETICKÝ JEŘÁB4.
ELEKTROMAGNETICKÉ UPÍNÁNÍ OCELOVÝCH PŘEDMĚTŮ 5.