
Ultrafialové záření – zdrojem jsou tělesa zahřátá na velmi vysokou teplotu – Slunce (hvězdy), rtuťové výbojky (horské slunce), elektrický oblouk (sváření)
Vlastnosti
reaguje s fotografickou deskou
způsobuje zánět spojivek
způsobuje v menších dávkách zhnědnutí kůže a produkci vitamínu D, ve vyšších dávkách rakovinu kůže
působí jako desinfekce – ničí mikroorganismy
jako přirozená ochrana proti UV záření slouží ozónová vrstva (součástí stratosféry, velmi tenká; ozon O
3
se rozkládá, když se dostane do kontaktu s
freony)
při dopadu na určité látky se mění na viditelné světlo => ochranné prvky bankovek
vyvolává luminiscenci, pohlcováno obyčejným sklem
Světlo [λ= 390 nm - 760 nm]
Zdroje světla
- přirozené: slunce, oheň, hvězdy
- umělé: žárovka, zářivka, výbojka, laser
- chromatické: složené ze světla více vlnových délek, např. bílé světlo (složené ze sedmi barev)
- monochromatické: 1 vlnová délka – laser
Vlastnosti
vyvolává v lidském oku světelný vjem. Pomocí světla získáváme nejdůležitější informace o světě kolem nás – u světla rozeznáváme jeho intenzitu (jiná je
v poledne a jiná při stmívání) a barvu (závisí na vlnových délkách obsažených ve světle).
Světelné spektrum je část elektromagnetického spektra, ve kterém je zobrazena závislost barev světla na vlnových délkách:
červená (650 nm) → oranžová (600 nm) → žlutá (580 nm) → zelená (525 nm) → modrá (450 nm) → fialová (400 nm)
uvedené vlnové délky jsou střední vlnové délky pro dané barvy – podobný odstín je i pro okolní vlnové délky)
Infračervené záření (IR) [λ= 760 nm - 0,3 mm]
Původní název infra-red pochází z latiny - v překladu znamená "pod červenou". Myslí se tím záření o vlnové délce větší než červená (760 nm)
a frekvenci menší než tato barva má. Výjimku pak tvoří rádiové záření, které má vlnovou délku ještě o něco větší. Horní hranice se uvádí
někde kolem 1 mm.
Zdrojem jsou tělesa zahřátá na vyšší teplotu (např.: Slunce) a pohlcováním IR záření jsou tělesa zahřívána.
Rozdělení na pásma:
blízké (0,76–5 µm)
střední (5–30 µm)
dlouhé (30–1000 µm)
Objev IR záření:
1800 - britský astronom Sir William Herschel (1738-1822)
Rozložil sluneční paprsky optickým hranolem a do rozloženého spektra umístil rtuťové
teploměry.
Naměřená teplota u jednotlivých barev byla vyšší u červené strany spektra. Za červeným
okrajem spektra byla naměřena dokonce ještě vyšší teplota.
To dokazovalo, že zde musí existovat jakési neviditelné záření, které přenáší teplo.
A protože se toto záření nachází za viditelným červeným pásem, bylo později nazváno
infračerveným
Využití záření:
Infračervené záření se využívá pro přenos informací na krátkou vzdálenost (starší mobilní telefony,
dálková ovládání) - zdrojem jsou v těchto případech LED diody.
Infračervená spektroskopie je obor chemie, který slouží k velmi přesnému rozpoznávání chemických
prvků a látek, protože každá z chemických vazeb pohlcuje IR záření jiné vlnové délky (oxid uhličitý
silně pohlcuje vlnovou délku 4,2 µm).
Termokamerou můžeme zachytit infračervené záření vyzařované tělesem a tak bezkontaktně určit
jeho teplotu.
Infračervené záření – někdy označováno jako IR (infrared) záření nebo tepelné záření (pomocí IR záření se šíří teplo zářením, a to i vakuem; nejlepším
příkladem je to, že povrch Země je zahříván slunečním zářením).
Zdrojem je každé těleso, které má teplotu vyšší než je absolutní nula. Původem IR záření jsou změny elektromagnetického pole vyvolané pohybem molekul.
Pohyb molekul je způsoben vnitřní energií – závisí na teplotě. Stejně tak tělesa zahřátá na vyšší teplotu jsou původcem silnějšího IR záření.
Vlastnosti
není viditelné okem => využívá se v dálkových ovladačích, protože neruší signál – je v jiné části spektra a zároveň ho nevnímáme.
proniká mlhou a znečištěným ovzduším => vidění v mlze → infralokátory
pomocí vhodných přístrojů je lze zachytit a ve tmě ho okem nevnímáme, ale přístroji ano => brýle pro noční vidění, funkce videokamer pro noční natáčení
(jako osvětlení slouží IR záření – vnímáme jen tmu, ale kamera zachytí zřetelně osvětlené předměty).
infračervenými brýlemi lze pozorovat v naprosté tmě – lidské tělo vyzařuje IR záření – pomocí brýlí se snímá i v nejhlubší tmě.
při pohlcování IR záření probíhá tepelná výměna – energie elektromagnetického vlnění se mění na vnitřní energii pohlcujícího tělesa => infrazářiče (slouží
k vytápění)
Rádiové záření [λ= 30 µm - 30 km]